Nezařazené

a není potřeba se mu vyhýbat Tento text je komentářem k diplomové práci Ing. arch. Matěje Čunáta, která představuje návrh strategie pro město Děčín pro případ, kdy by se do roku 2070 snížil počet jeho obyvatel na 25 tisíc, tedy polovinu současného stavu. Jestli přemýšlíte nad pravděpodobností smršťování měst, doporučuji vaší pozornosti knihu Kouzelník a prorok, kterou loni napsal novinář Charles C. Mann. Jejím tématem je populace a práce dvou překvapivě málo známých vědců. Titulní kouzelník je technooptimista Norman Borlaug, který v 60. letech v Mexiku (za pomoci motyky, štětečku a skromného grantu) vynalezl revoluční metodu šlechtění obilnin, čímž zachránil před smrtí hladem asi miliardu lidíRead More →

Město, kde žijete, téměř určitě vlastní nějakou firmu: pravděpodobně technické služby, možná i dopravní podnik. Asi vlastní i nějaké akcie, třeba regionálních vodovodů a kanalizací. Pokud byste se ale domnívali, že tím jsou možnosti obcí podnikat vyčerpané, mýlili byste se. Přestože snažit se vybudovat hospodářsky samostatné město by bylo docela pošetilé a peníze rozdělované státem v rámci Rozpočtového určení daní budou pro většinu měst vždy hlavním zdrojem financí, investice do městských firem mohou časem vytvořit zajímavý vedlejší příjem. A navíc přinášejí další bonusy – jako třeba v braniborském Neuruppinu, kde jsme se byli seznámit s jejich fungováním.Read More →

Hrad v malebném pyrenejském městečku Mosset nenajdete na mapě na první pohled, až na ten druhý ho prozradí jména uliček. Přitom se zachoval téměř celý, přinejmenším ve srovnání s jinými dobře dostupnými zříceninami, které si místní rozebrali na stavební materiál. Důvod je prostý: hrad byl tak blízko městečku, že se lidé neobtěžovali s jeho rozebíráním a zabydleli se přímo v něm. Nádvoří se dnes jmenuje Plac du Château a lemuje ho asi tucet domků. Některé jsou původními budovami hradu, jiné jsou vystavěné ze sutin stržených věží a další jsou ještě mladší.Read More →

Prezidentův národ byl rozdělený. Téměř polovina populace se přesunula do hemžících se měst, kde ředitelé společností nahromadili největší jmění, jaká svět kdy viděl. Druhá polovina uvízla na venkově, v „ekonomické nejistotě, s nedostatečnou zdravotní péčí, špatnými školami, vyježděnými cestami a v kulturní apatii“. Byl rok 1908 a onen prezident byl Teddy Roosevelt, který reagoval ustavením Komise pro venkovský život. Jejím cílem bylo prozkoumat a zastavit vylidňování venkova a jeho úpadek.Read More →